ÚDOLNÍ NÁDRŽ ORLÍK carp fishing lov kapra karpfen angeln #fishhobo #fishing #kaprarina

Ahoj všichni,

Navštivte eshop CARP ARTS

ZDE https://www.carp-arts.cz/
ZDE Petice "Břehy bez omezení":
Vodní nádrž Orlík je součást Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Byla vybudována v letech 1954–1961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku. Nese jméno zámku Orlík, který kdysi vystupoval na skále nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera. Autorem přehrady je inženýr Alois Kraus.

Výstavba
Přípravné stavební práce budoucího vodního díla Orlík začaly již v roce 1954, a to dříve, než projekt byl oficiálně schválen tehdejší vládou. Během stavby se denně střídalo přes 1 500 dělníků a samotná stavba si vyžádala 2 oběti. Vzniklému umělému jezeru muselo ustoupit 14 mlýnů, velký počet pil a 650 obytných a hospodářských staveb. Pro výstavbu přehrady byla vybudována dlouhá železniční vlečka z Tochovic.

Po stavební stránce byla přehrada dokončena a slavnostně uvedena do provozu 22. prosince 1961 [3], 8 měsíců před stanoveným termínem dokončení. Poslední, IV. turbína vodní elektrárny byla spuštěna 10. dubna 1962.

Zatopené vesnice a osady
V průběhu výstavby vodního díla Orlík byly zatopeny následující vesnice a osady:
Orlické Zlákovice
Zbenické Zlákovice
Těchnice
Korce
Kořensko[5]
Lavičky
Horní Lipovsko
Dolní Lipovsko
Podskalí
Radava
Velký Vír
Žďákov
Letoštice
Podolsko
Červená
Saník
Technická data
Těleso přehrady Orlík je v řetězu vltavských přehrad největší, nejvyšší a nejmohutnější. Její 450 m dlouhá betonová tížní hráz dosahuje v koruně výšky 91 m. Vzdutí je dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km.[zdroj?] Největší hloubka je 74 m. Objemem zadržené vody se nádrž Orlík řadí na první místo v Česku.[6][7] Stálý objem nádrže, určený kótou 330,0 m, činí 280 mil. m³. Zásobní objem je 374,5 mil. m³, z toho využitelný zásobní objem po kótu 351,6 m představuje 85 mil. m³. Ochranný objem nad touto úrovní činí 62,1 mil m³ s maximální hladinou na úrovni 354,0 m nad mořem. Celkový maximální teoretický objem vody tak může dosáhnout 716,6 mil. m³.

Vodní elektrárna
Podrobnější informace naleznete v článku Vodní elektrárna Orlík.
Vodní elektrárna je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze. Do provozu byla uvedena v letech 1960–61 a celkový instalovaný výkon činí 364 MW. Plného výkonu je elektrárna schopna dosáhnout za 2 minuty a plní důležitou roli při stabilizaci elektrické sítě.

Povodně 2002
Povodeň v srpnu 2002 znamenala pro VD Orlík velkou zkoušku. Těleso přehradní nádrže přečkalo tuto povodeň bez poškození s výjimkou elektrárny, která byla vyplavena vlnami vody ze spádu z přelivů. Vlny zničily také příjezdovou cestu k elektrárně a most pro pěší v Solenicích, proud vymlel přilehlé břehy pod přehradou a poškodil i lodní zdvihadlo. V průběhu první vlny povodně dne 8. srpna 2002 se přítok do nádrže zvýšil na úroveň 1700 m³ za sekundu a volná kapacita nádrže se díky tomu zcela vyčerpala. Do nástupu druhé vlny se podařilo díky zvýšenému odtoku uvolnit 104 milionů m³ prostoru. Přítok se v následujících dnech snížil asi na 620 m³ za sekundu. Druhá vlna povodně dorazila 11. srpna a velmi rychle zvýšila úroveň přítoku až na rekordních 3900 m³ za sekundu, což odpovídá hodnotě tisíciletého průtoku (Q1000). Kapacita nádrže se postupně vyčerpala a došlo tak k nekontrolovatelnému odtoku s průtokem asi 3100 m³ za sekundu. Nejvyšší hladina 355,17 m n. m. byla dosažena dne 14. srpna ve 4:00 hod.

Orlické vraždy
Související informace naleznete také v článku Orlické vraždy.
Popularitu Orlické přehrady zvýšily tzv. Orlické vraždy. Skupina pěti sériových vrahů v letech 1991–1993 za účelem peněžního zisku zavraždila pět lidí, vesměs podnikatelů, a těla obětí většinou ukrývali do sudů, do nichž nalili louh a shodili je do Orlické přehrady. Autorem tohoto nápadu byl Karel Kopáč. Prozkoumávání dna bylo zahájeno 10. července 1995. Zpočátku vyšetřování byla vytvořena krycí historka o čištění dna přehrady. Po několika dnech byly nalezeny dva sudy s lidskými ostatky a tělo zabalené v pletivu. Třetí tělo bylo později policejními potápěči nalezeno na dně přehrady zabalené do role pletiva. V roce 2005 natočil režisér Jiří Svoboda na náměty těchto událostí film Sametoví vrazi.


V roce 2010 u příležitosti 50. výročí přehrady ji iDnes.cz nazvala „přehradou s krvavou pověstí“, resp. „s nejhorší pověstí“.

V letech 2024 až 2030 proběhne modernizace elektrárny s tím, že z vodní elektrárny Orlík vznikne přečerpávací vodní elektrárna.

Doprava
Hlavní silnice z Tábora směrem na Písek a Plzeň překonávají jezero přes Podolský a Žďákovský most. Silnice z Milevska do Mirotic překonává přehradní nádrž u Zvíkova dvojicí mostů přes Vltavu a Otavu. Po koruně hráze vede silnice spojující Milešov s oblastí Příbramska. Údolí také překonává železniční most trati Tábor – Ražice z roku 1889.

Pro případnou spolupráci:

- natočení videa
- focení
- marketing

Volejte: +420 604 244 840
Mail to: danek.fishing@gmail.com
Call: +420 604 244 840